Slovo „ces­ta“ nás může mást, vyvolává poc­it pohy­bu, čas­to dálky. V těch­to dnech můžeme daleko více prožít rozměr hloubky, žád­né pseudomy­stické, ale hloubky víry, na jejímž dně je Otcova lás­ka, sdělená nám ve křtu skrze Ježíšův živ­ot a smrt. Ježíšova křížová ces­ta je pos­tup­ným ome­zováním vší vnější svo­body. A ces­tou ke svo­bodě vnitřní.

Těmito slovy náš známý P. Petr Beneš uvádí svou krátk­ou křížovou ces­tu, která zohledňu­je aktuál­ní svě­tovou situaci. Rád vám ji s jeho souh­lasem předávám! O. S.

3. zastavení PRVNÍ PÁD

◄ Zpět 

Další ► 

Obrázek 3 z 14 

Když příliš hledíme na to, kdy to skončí, ztrácíme vní­mavost pro to, co je. Zatímco my se ptáme: Kdy už konečně…?, Ježíš padá do pří­tom­nos­ti, kter­ou my netr­pělivě opouštíme.