Pobožnost křížové ces­ty se mod­líme zejmé­na v post­ní době. Na tom­to místě jsou zatím na výběr dvě varianty:

• Delší text P. Petra Beneše, kaplana od Nejsv. Srdce Páně na Vinohradech – viz níže na této stránce (omlou­vám se za méně intu­itivní nav­i­gaci mezi jed­notlivý­mi zastaveními).
• Kratší text od téhož auto­ra, která reagu­je na součas­nou pan­demii – otevře se na zvlášt­ní stránce.

Autorem tex­tu je P. Petr Beneš s použitím bib­lick­ých veršů z Horského kázání a pod­nětů ke zpy­tování svě­domí od Zdeňka Bonaventury Boušeho (označeno ZBB).

Úvod

Žalm 130: Z hlu­bin volám k Tobě, Hospodine…

Křížovou ces­tu Ježíše Krista můžeme pozorovat, med­i­to­vat o ní, ale můžeme se jí též zevnitř zúčast­nit. Zastavme se na svých příliš známých ces­tách, kde očekáváme spíš nevzrušení, stálost, klid. Zkusme vstoupit do nitra této Kristovy ces­ty, pojďme s ním ces­tou osob­ního obrá­cení. Jednotlivá zas­tavení jsou příleži­tosti k naše­mu zapo­jení do této ces­ty. Obrácení, kon­verze zna­mená jít pro­ti proudu, pro­ti kon­vencím, pro­ti nere­flek­to­vaným ali­bi­stick­ým zvyk­lostem – tak to děla­jí všich­ni, tak se to děla­lo vždy, jinak to nejde, vždyť nejsem tak špat­ný. Obrácení není útěk od sebe, ale ces­ta k sobě skrze Krista a bližní.

Při této křížové ces­tě budeme poslouchat krátké úryvky z horského kázání Ježíše Krista. V tom­to tex­tu se křižu­je ces­ta přirozená, navyk­lá, ces­ta z lid­ských sil s ces­tou nad­přirozenou, čer­pa­jící ze síly Kristovy lásky: „Jednáte tak a tak a nazýváte to spravedl­nos­tí, ALE já vám říkám…“ Vyznáním vin, k němuž použi­jeme vždy kratičk­ou myšlenku z kající bohosluž­by Zdeňka Bonaventury Boušeho, chceme se jako svo­bod­né děti Boží přiz­nat ke své spolu­zod­pověd­nos­ti za bolest v nás i kolem nás a poko­rně prosit o proměnu skrze milost, která nám byla dána v Ježíši Kristu, Synu Božím a Synu člověka.

„Nikdo nemůže sloužit dvě­ma pánům. Neboť jed­no­ho bude nenávidět a druhého milo­vat, k jed­no­mu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu“ (Mt 6,24).

ZBB: „Protože nejsem schopen se do dna poz­nat, natož svou hříšnost vyslovit a poj­men­o­vat, chci se v tuto chvíli vys­tavit napospas světlu pravdy; chtěl bych být poznán a souzen.“

Ježíš musel být odsouzen, aby nebyl zneužíván pro hru moc­ných, majitelů pravdy, jejich soud jej zcela vyluču­je z jejich hry a ode­vzdává úplně Otci. Celý příspěvek →

„Vejděte těs­nou bra­nou, pros­torná je brá­na a široká ces­ta, která vede do záhu­by, a mno­ho je těch, kdo tudy vcháze­jí. Těsná je brá­na a úzká ces­ta, která vede k živ­o­tu, a málok­do ji nalézá“ (Mt 7,13–14).

ZBB: „Nechci uznat, že se mohu s Bohem setkat jen v lidech a skrze lidi.“

Přijetí kříže je log­ick­ým pokračováním při­jetí lid­ského živ­ota, těla, duše, ducha, starostí a radostí lid­ského údělu. Celý příspěvek →

„Neukládejte si pok­la­dy na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopá­va­jí a kradou. Ukládejte si pok­la­dy v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopá­va­jí a nekradou“ (Mt 6,19–20).

ZBB: „Nejde mi přede­vším o Boží království, ale o zajištění, pro­to moje nadě­je čas­to selhává.“

Jak čas­to padáme, pro­tože jsme vložili své nadě­je do svých vlast­ních před­stav, pro­tože jsme, možná nevě­domě, chtěli, aby se Bůh prokázal přede­vším jako Bůh toho­to svě­ta, naší kar­iéry, úspěchu, zajištění. Celý příspěvek →

„Když spatřil zás­tupy, vys­toupil na horu; a když se posadil, přis­toupili k němu jeho učed­ní­ci. Tu otevřel ústa a učil je“ (Mt 5,1–2).

ZBB: „V lásce víc při­jímám, než dávám. Nedovedu být vděčný.“

Maria byla první učed­nicí Pána, neměla hned připravené námitky na to, co se zdá­lo nejas­né, ale uchová­vala to ve svém srd­ci, pro­tože tam, pod srd­cem chovala devět měsíců živou odpověď Boží, svého Syna. Celý příspěvek →

„Hledejte přede­vším jeho království a spravedl­nost, a všech­no ostat­ní vám bude přidáno“ (Mt 6,33).

ZBB: „Modlitbu považi­ji za povin­nost, ne za nezbyt­nost. Podle toho vypadá, je čas­to pok­oušením Boha.“

Nevíme, kdy a jak se v Šimonovi povin­nost nést kříž s Kristem změni­la v nejvnitřnější nezbyt­nost, smysl jeho živ­ota. Celý příspěvek →

„Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bra­tra, bude vydán soud­ci, kdo snižu­je svého bra­tra, bude vydán radě, a kdo svého bra­tra zatracu­je, propadne ohnivé­mu peklu“ (Mt 5,22).

ZBB: „Utíkám před odpověd­nos­tí za křivdy, které se přede mnou pácha­jí na mých bratřích.“

Určitě i při křížové ces­tě byli mnozí, kteří lito­vali trpícího Ježíše, mnozí ale určitě raději odvrátili tvář, pro­tože nevěděli, jak pomo­ci, Celý příspěvek →

„Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec, jestliže však neod­pustíte lidem, ani váš Otec vám neod­pustí vaše přestoupení“ (Mt 6,13–14).

ZBB: „Sám slabý, pohrdám sla­bostí druhých.“

Kolikrát upad­neme pod zlý­mi slovy a činy druhých, kolikrát sami způ­sobíme jejich pád. Celý příspěvek →

„Slyšeli jste, že bylo řečeno: Milovati budeš bližního svého a nenáviděti nepřítele svého. Já vám však pravím: Milujte své nepřátele a mod­lete se za ty, kdo vás pronásle­du­jí, abyste byli syny nebeského Otce […]. Budete-li milo­vat ty, kdo milu­jí vás, jaká vás čeká odmě­na? Což i cel­ní­ci nečiní totéž“ (Mt 5,43–46)?

ZBB: „Nejsem bližním těm, kdo mne potře­bu­jí, ale jen těm, kdo jsou mi sympatičtí.“

Jasný a pocho­pitel­ný instinkt matek oplaká­vat utr­pení, uvě­domí-li si, že by tak mohly trpět jejich děti, se nes­mí zvrátit v ochranářský pos­toj Celý příspěvek →