osmé zastavení: Ježíš napomíná plačící jeruzalémské ženy

„Slyšeli jste, že bylo řečeno: Milovati budeš bližního svého a nenáviděti nepřítele svého. Já vám však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce […]. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž“ (Mt 5,43–46)?

ZBB: „Nejsem bližním těm, kdo mne potřebují, ale jen těm, kdo jsou mi sympatičtí.“

osmé zastavení: Ježíš napomíná plačící jeruzalémské ženy

Jasný a pochopitelný instinkt matek oplakávat utrpení, uvědomí-li si, že by tak mohly trpět jejich děti, se nesmí zvrátit v ochranářský postoj: uchránit nejbližší přede vším, co je těžké, zakrýt jejich oči před tím, co by je mohlo vyvést ze snu o světě bez bolesti, bez viny, bez následků vlastních hříchů. Ne pláč plný strachu o své vlastní, ale rozšíření mateřské lásky na všechny, kteří trpí, uvedení dětí a blízkých do reality světa a zodpovědnosti za ni. Pevná výchova k důvěře v Kristovu přítomnost ve světě a k tomu, že jsme schopni postavit se na jeho stranu. Budeme-li jen chránit své srdce, domov, stát, církev před tím, co odporuje klidu a bezkonfliktnosti, zůstaneme uvězněni ve stále užším prostoru.

Kriste, který nevylučuješ ze své lásky nikoho, nauč nás hledat v každém svou tvář!