„Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec, jestliže však neod­pustíte lidem, ani váš Otec vám neod­pustí vaše přestoupení“ (Mt 6,13–14).

ZBB: „Sám slabý, pohrdám sla­bostí druhých.“

Kolikrát upad­neme pod zlý­mi slovy a činy druhých, kolikrát sami způ­sobíme jejich pád. Kolikrát před­stíra­jíce, že jsme sil­ní, mlu­víme pohrdlivě o živ­otě druhých, kteří se trápí, klopý­ta­jí. Kolikrát jim vnu­cu­jeme svou „sílu“ a řešení, masku­jíce tím, jak nás zne­jisťu­je, že jsou jiní. Kolikrát si hra­jeme na sil­né, aby druzí nepoz­nali naši sla­bost. A kolikrát neod­pouštíme, pro­tože bychom museli vys­toupit ze svého pohodl­ného úkry­tu a znovu museli zkoušet milo­vat, risku­jíce zranění.

Ježíši, který padáš i pod bře­me­ny, jež každý z nás a někdy i Tvá církev uval­u­jí na druhé, dej nám sílu k něze, souci­tu a odpuštění.