Slovo „ces­ta“ nás může mást, vyvolává poc­it pohy­bu, čas­to dálky. V těch­to dnech můžeme daleko více prožít rozměr hloubky, žád­né pseudomy­stické, ale hloubky víry, na jejímž dně je Otcova lás­ka, sdělená nám ve křtu skrze Ježíšův živ­ot a smrt. Ježíšova křížová ces­ta je pos­tup­ným ome­zováním vší vnější svo­body. A ces­tou ke svo­bodě vnitřní.

Těmito slovy náš známý P. Petr Beneš uvádí svou krátk­ou křížovou ces­tu, která zohledňu­je aktuál­ní svě­tovou situaci. Rád vám ji s jeho souh­lasem předávám! O. S.

6. zastavení VERONIKA

Obrázek 6 z 14 

Jako osušení tváře bylo tváří v tvář blízké smr­ti zdán­livě marným činem, může se nám v dnešní době zdát marným něco tak malého jako krátký tele­fonát, mod­l­it­ba za druhého. Tak rádi bychom byli hrdiny. Nechtějme před­běh­nout Ježíše! To velké činí on.