„Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích“ (Mt 7,21).

ZBB: „Jsem ve stálém pokušení mys­lit, že vlast­ním prav­du, dom­nívám se, že za ni boju­ji, a zatím prosazu­ji jen sám sebe.“

Vůle Otcova se prosadí silou jeho pevné lásky a vše­mocí milos­r­den­ství. Kristovou věrnos­tí až k smr­ti byly poraže­ny: každé pokušení vzít spravedl­nost do vlast­ních ruk­ou, každé pyšné lpění na vlast­ní pravdě, každé zneužívání Boha k obha­jobě vlast­ních cílů, každý kom­pro­mis s ďáblem, každé podlehnutí jeho našep­távání, že musím žít jako všich­ni, že nejde být milos­rd­ný za všech okol­nos­tí, že věřit, i když ztrácím, je bláznovství, každé zbabělé označování hříchu za nut­nost a nezbyt­ný ústu­pek, každé spoléhání se na krás­ná a zavádějící slo­va mís­to na jas­ná slo­va Bible, každá koke­terie církve se svět­sk­ou mocí ve snaze zalíbit se a získat pro sebe výhody, každé označování bratří a ses­ter za pro­tivníky, abych se nad nimi mohl vyvyšo­vat, každá tvr­dost zákon­ictví, masku­jící vlast­ní nejis­to­tu. Kristovým vyvýšením na kříž byla vyvýše­na Pravda, která je neod­dělitel­ná od souci­tu a při­jetí trpících.

Pane, dej, ať nejsem pyšné mysli…