jedenácté zastavení: Přibití na kříž

„A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přehnaly se vody, zvedla se vichřice a vrhly se na ten dům, ale nepadl, neboť měl základy na skále“ (Mt 7,24–25).

ZBB: „Vyznávám, že nežiju podle svého vyvolení a povolání.“

jedenácté zastavení: Přibití na kříž

Ježíš Kristus se pevně spojuje s našimi kříži, proniká do našeho života právě skrze ta místa, která nás často tak děsí a vedou k malomyslnosti. Mezi ním a křížem už není žádný prostor. Je to jen další tvář věrnosti Boha člověku a je to uskutečnění ztracené věrnosti člověka Bohu.

Ježíši, hřeby přibitý na svůj kříž, obnov v nás svou věrností věrnost našemu vyvolení, dej, ať stavíme své životy na skále důvěry k Bohu, na skále pevné naděje v jeho pomoc, na skále obnovené důvěry v dary, kterés nám zasloužil svou věrností. Pomoz nám, ať nejsme jen pozorovateli a konzumenty životů svých i životů našich sester a bratří, ať na nich přijmeme plnou účast skrze dělnou lásku. Dej, ať přepásáni životními okolnostmi, nesledujeme dějinné výzvy plni strachu z odstupu, ale z Tvého kříže, který dává vyrůst stavbě skutečného domova v Otci.