Slovo „ces­ta“ nás může mást, vyvolává poc­it pohy­bu, čas­to dálky. V těch­to dnech můžeme daleko více prožít rozměr hloubky, žád­né pseudomy­stické, ale hloubky víry, na jejímž dně je Otcova lás­ka, sdělená nám ve křtu skrze Ježíšův živ­ot a smrt. Ježíšova křížová ces­ta je pos­tup­ným ome­zováním vší vnější svo­body. A ces­tou ke svo­bodě vnitřní.

Těmito slovy náš známý P. Petr Beneš uvádí svou krátk­ou křížovou ces­tu, která zohledňu­je aktuál­ní svě­tovou situaci. Rád vám ji s jeho souh­lasem předávám! O. S.

2. zastavení PŘIJETÍ KŘÍŽE

Obrázek 2 z 14 

Napadá nás v těch­to dnech jistě mno­ho toho, co bychom rádi dělali, mys­líme možná na to, co vše ještě dlouho neb­udeme moci dělat („moře!“), ale důležité je to, co prostě je. A Bůh v Kristu při­jal i tuto situaci a je s námi.