„Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec, jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení“ (Mt 6,13–14).
ZBB: „Sám slabý, pohrdám slabostí druhých.“
Kolikrát upadneme pod zlými slovy a činy druhých, kolikrát sami způsobíme jejich pád. Kolikrát předstírajíce, že jsme silní, mluvíme pohrdlivě o životě druhých, kteří se trápí, klopýtají. Kolikrát jim vnucujeme svou „sílu“ a řešení, maskujíce tím, jak nás znejisťuje, že jsou jiní. Kolikrát si hrajeme na silné, aby druzí nepoznali naši slabost. A kolikrát neodpouštíme, protože bychom museli vystoupit ze svého pohodlného úkrytu a znovu museli zkoušet milovat, riskujíce zranění.
Ježíši, který padáš i pod břemeny, jež každý z nás a někdy i Tvá církev uvalují na druhé, dej nám sílu k něze, soucitu a odpuštění.