„Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou“ (Mt 6,19–20).
ZBB: „Nejde mi především o Boží království, ale o zajištění, proto moje naděje často selhává.“
Jak často padáme, protože jsme vložili své naděje do svých vlastních představ, protože jsme, možná nevědomě, chtěli, aby se Bůh prokázal především jako Bůh tohoto světa, naší kariéry, úspěchu, zajištění. Bůh bere vážně naše potřeby a touhy, ale nesmíme jej z nich vyřadit tím, že se nám samy tyto touhy a potřeby stanou cílem. Nesmíme vkládat do lidí naději, která patří Bohu, ubližujeme tím často svým nejbližším. Potřebujeme mnoho sil, abychom proměňovali život v cestu k Otci. Nestravujeme tuto sílu na sebezajišťování, sebestřednost. I když máme obtíže, nezasypávejme v sobě pramen, který skrze radost ze všeho, co Bůh stvořil, tryská do života věčného!
Ježíši, který jsi na cestě k Otci padl i pod tíhou naší touhy využít Tě pro naše vlastní plány, pomoz nám hledat nejprve Boží království, abychom mohli milovat svět a naše bližní láskou, která je nedusí.