Archiv rubriky: Duchovní impulsy

V této rubrice najdete duchovní tex­ty vlast­ní i převzaté.

Třetí syn

Moji milí, nabízím vám další text pana faráře Pierre-Alaina Lejeune z diecéze Bordeaux. Jedná se o komen­tář k příběhu z Lukášova evan­gelia, který známe pod názvem „Podobenství o marnotrat­ném syn­ovi“. Alain ovšem s tím­to označením prud­ce nesouh­lasí. Jeho text byl pub­likován v září, tedy na začátku škol­ního roku, ale mys­lím, že povzbu­di­vý závěr se ste­jně tak dobře hodí do naší tolik neob­vyk­lé doby. Celý příspěvek →

Co bude potom?

Zamyšlení nad součas­nou situací

A všech­no se zastavilo…

Tento svět, vržený jako bol­id šíle­nou rychlostí, svět, o kterém jsme všich­ni věděli, že se řítí k zániku, ale v kterém nikdo nedokázal nah­matat ruko­jeť záchran­né brzdy, ten­to gigantický mech­a­nis­mus se náh­le zarazil na místě. Kvůli docela malinké potvůrce, mrňavé­mu nev­iditel­né­mu paraz­i­tu, který pouhým okem ani nelze spatřit, kvůli viru, nic než prťavé­mu viru… jak iron­ické. Celý příspěvek →

Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů

Je chvá­ly­hod­né, když se rod­i­na mod­lí před jídlem. O Velikonocích je zvykem žehnat pokrmy slavnos­t­ním způ­sobem, ale teď to nejde. Proto se nabízí, aby se požehnání pokr­mů ujal něk­do z dospělých členů rodiny. Může přit­om použít násle­du­jící modlitbu:

Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, 
ty všech­no naplňu­ješ svým požehnáním;
shléd­ni na nás, když dnes o slavnos­ti zmrtvýchvstání tvého Syna
děku­jeme za tvé dary, které mají sloužit k uchování naše­ho pozem­ského živ­ota,
a uč nás při­jí­mat je z tvých ruk­ou tak,
aby všech­no směrova­lo k tvé oslavě.
Skrze Krista, naše­ho Pána. Amen.

Pobožnost Křížové cesty

Pobožnost křížové ces­ty se mod­líme zejmé­na v post­ní době. Na tom­to místě jsou zatím na výběr dvě varianty:

  • Delší text P. Petra Beneše, kaplana od Nejsv. Srdce Páně na Vinohradech – viz níže na této stránce (omlou­vám se za méně intu­itivní nav­i­gaci mezi jed­notlivý­mi zastaveními).
  • Kratší text od téhož auto­ra, která reagu­je na součas­nou pan­demii – otevře se na zvlášt­ní stránce.

Náhrada za kázání na Zelený čtvrtek

Slyšeli jsme už mno­hokrát, že umývání nohou byla v Ježíšově době otrocká služ­ba. Ten, kdo slouží, je otrok. Naše doba v tom­to ohle­du učini­la obrat, pro­tože dnes nikdo otročit nemusí – služ­by se totiž kupu­jí a prodá­va­jí. Kdo něco umí, poskytne své služ­by tomu, kdo neumí. Člověk tedy nemusí být velký pán, aby si mohl nechat sloužit: stačí, když má trochu peněz nebo dobré pojištění. Celý příspěvek →

Křížová cesta aktuální

Slovo „ces­ta“ nás může mást, vyvolává poc­it pohy­bu, čas­to dálky. V těch­to dnech můžeme daleko více prožít rozměr hloubky, žád­né pseudomy­stické, ale hloubky víry, na jejímž dně je Otcova lás­ka, sdělená nám ve křtu skrze Ježíšův živ­ot a smrt. Ježíšova křížová ces­ta je pos­tup­ným ome­zováním vší vnější svo­body. A ces­tou ke svo­bodě vnitřní.

Těmito slovy náš známý P. Petr Beneš uvádí svou krátk­ou křížovou ces­tu, která zohledňu­je aktuál­ní svě­tovou situaci. Rád vám ji s jeho souh­lasem předávám – začněte zde.

Pozn. ten­tokrát jsem využil jiný tech­nický způ­sob, můžete mi pří­pad­ně nap­sat, která křížová ces­ta se vám zobrazu­je lépe.

O. S.

 

O naději vlité do srdce (srv. Řím 5,5) – III.

(před­chozí část)

Poetickým obrazem o mystické hostině, kdy jsou číše stolovníků naplněny lásk­ou, bychom vlast­ně mohli celé zamyšlení zakončit, ale to bych vás připrav­il o jed­no vel­mi krás­né duchovní poučení. Tím nemys­lím, že bych vás chtěl já poučo­vat, ale spíš se chci s vám podělit o určitý objev. Tím objevem je encyk­li­ka papeže Benedikta „Spe salvi“ z roku 2007. Kdopak si na ni dnes vzpomene, když máme „Milovanou Amazonii, „Laudato si“, „Amoris laeti­tia“ a mno­ho dalších krás­ných tex­tů? Zjistil jsem však, že Benediktova encyk­li­ka je přenád­h­erné a vel­mi inspi­ra­tivní čtení, i když se musí říci hned z kra­je, že starý pan pro­fe­sor své čtenáře příliš nešetří – naopak před­pok­ládá přine­j­menším chuť zak­ous­nout se do odvěkých filosofick­ých prob­lémů. Ale nechtěl jsem vás odra­dit, ba právě naopak, rád bych vás nav­nadil k čet­bě této povzbu­di­vé encyk­liky tím, že vám krátce přes­tavím jed­nu její kapi­tolku, která se jmenu­je „Modlitba jako ško­la nadě­je“. Celý příspěvek →