Německý lékař a psychoterapeut Michael Röttger se zamýšlí nad způsoby, jak překonat krizi víry v Boha. Jeho úvahy vznikly ještě před propuknutím pandemie, ale myslím, že mohou přinést užitečnou inspiraci také tváří v tvář aktuální situaci. Celý příspěvek
Archiv rubriky: Duchovní impulsy
O naději vlité do srdce (srv. Řím 5,5) – II.
Když slyšíme Ježíše mluvit o mnoha příbytcích, asi nás nejprve napadne, že tu Ježíš zřejmě mluví o nebi. V nebi bude mnoho příbytků, tomu se dá věřit. Už to je velká útěcha ve srovnání s výroky typu „strmá je cesta a úzká je brána, která vede ke spáse“ (srv. Mt 7, 14), který byl ovšem pronesen v úplně jiné souvislosti jako varování před falešnými proroky. Každá kapka naděje je dobrá, ale teď bychom spíš potřebovali nadějeplný životodárný liják a na ten to zatím úplně nevypadá. Pojďme však ve výkladu ještě dál. Domnívám se, že tu „mnohost příbytků“ Ježíš nenabízí až v nebi, ale tady a teď a právě nám, uťáplým křesťanům 21. století. Jak je to možné? Zkusím to vysvětlit. Celý příspěvek
Portál fortna.eu
Bosí karmelitáni otevírají klášter na Hradčanech jako místo individuální duchovní péče. Spustili také webovou stránku, na které najdete mimo jiné audio záznamy promluv různých kazatelů.
Křížová cesta: Obrácení od idolů a model k Bohu živému
Autorem textu je P. Petr Beneš s použitím biblických veršů z Horského kázání a podnětů ke zpytování svědomí od Zdeňka Bonaventury Boušeho (označeno ZBB).
Úvod
Žalm 130: Z hlubin volám k Tobě, Hospodine…
Křížovou cestu Ježíše Krista můžeme pozorovat, meditovat o ní, ale můžeme se jí též zevnitř zúčastnit. Zastavme se na svých příliš známých cestách, kde očekáváme spíš nevzrušení, stálost, klid. Zkusme vstoupit do nitra této Kristovy cesty, pojďme s ním cestou osobního obrácení. Jednotlivá zastavení jsou příležitosti k našemu zapojení do této cesty. Obrácení, konverze znamená jít proti proudu, proti konvencím, proti nereflektovaným alibistickým zvyklostem – tak to dělají všichni, tak se to dělalo vždy, jinak to nejde, vždyť nejsem tak špatný. Obrácení není útěk od sebe, ale cesta k sobě skrze Krista a bližní.
Při této křížové cestě budeme poslouchat krátké úryvky z horského kázání Ježíše Krista. V tomto textu se křižuje cesta přirozená, navyklá, cesta z lidských sil s cestou nadpřirozenou, čerpající ze síly Kristovy lásky: „Jednáte tak a tak a nazýváte to spravedlností, ALE já vám říkám…“ Vyznáním vin, k němuž použijeme vždy kratičkou myšlenku z kající bohoslužby Zdeňka Bonaventury Boušeho, chceme se jako svobodné děti Boží přiznat ke své spoluzodpovědnosti za bolest v nás i kolem nás a pokorně prosit o proměnu skrze milost, která nám byla dána v Ježíši Kristu, Synu Božím a Synu člověka.
první zastavení: Ježíš odsouzen Pilátem
„Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu“ (Mt 6,24).
ZBB: „Protože nejsem schopen se do dna poznat, natož svou hříšnost vyslovit a pojmenovat, chci se v tuto chvíli vystavit napospas světlu pravdy; chtěl bych být poznán a souzen.“

Ježíš musel být odsouzen, aby nebyl zneužíván pro hru mocných, majitelů pravdy, jejich soud jej zcela vylučuje z jejich hry a odevzdává úplně Otci. Celý příspěvek
druhé zastavení: Ježíš přijímá svůj kříž
„Vejděte těsnou branou, prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby, a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá“ (Mt 7,13–14).
ZBB: „Nechci uznat, že se mohu s Bohem setkat jen v lidech a skrze lidi.“

Přijetí kříže je logickým pokračováním přijetí lidského života, těla, duše, ducha, starostí a radostí lidského údělu. Celý příspěvek
třetí zastavení: Ježíš poprvé padá pod křížem
„Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou“ (Mt 6,19–20).
ZBB: „Nejde mi především o Boží království, ale o zajištění, proto moje naděje často selhává.“

Jak často padáme, protože jsme vložili své naděje do svých vlastních představ, protože jsme, možná nevědomě, chtěli, aby se Bůh prokázal především jako Bůh tohoto světa, naší kariéry, úspěchu, zajištění. Celý příspěvek
čtvrté zastavení: Ježíš se potkává se svou matkou
„Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je“ (Mt 5,1–2).
ZBB: „V lásce víc přijímám, než dávám. Nedovedu být vděčný.“

Maria byla první učednicí Pána, neměla hned připravené námitky na to, co se zdálo nejasné, ale uchovávala to ve svém srdci, protože tam, pod srdcem chovala devět měsíců živou odpověď Boží, svého Syna. Celý příspěvek
páté zastavení: Šimon z Kyrény pomáhá Ježíšovi nést kříž
„Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“ (Mt 6,33).
ZBB: „Modlitbu považiji za povinnost, ne za nezbytnost. Podle toho vypadá, je často pokoušením Boha.“

Nevíme, kdy a jak se v Šimonovi povinnost nést kříž s Kristem změnila v nejvnitřnější nezbytnost, smysl jeho života. Celý příspěvek
šesté zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši roušku
„Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudci, kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě, a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu“ (Mt 5,22).
ZBB: „Utíkám před odpovědností za křivdy, které se přede mnou páchají na mých bratřích.“

Určitě i při křížové cestě byli mnozí, kteří litovali trpícího Ježíše, mnozí ale určitě raději odvrátili tvář, protože nevěděli, jak pomoci, Celý příspěvek
